Aktuálně Historie Odkazy Kontakty
Soutěž
- Popis projektu
- Pravidla soutěže
- Zúčastněné školy
- Soutěžní dokumenty
- Archiv
- Napiš svůj názor
*}
Politické perzekuce v letech 1948–1953
( poslat odkaz na tuto stránku kamarádovi )

Období let 1948–1953 patří k nejtemnějším v historii čs. státu. Komunistická strana Československa, která v únoru 1948 získala politickou moc, se snažila tento výsledek mocenského boje upevnit a učinit nezvratným. Proto se jejím prvním cílem stalo odstranění všech, kteří mohli jejímu úsilí klást jakýkoliv odpor. Skuteční i potenciální protivníci byli vyhazováni ze zaměstnání i škol, posíláni do táborů nucené práce, obviňováni z nejrůznějších vykonstruovaných zločinů a odsuzováni k vysokým trestům; spolu s nimi byly postihovány i jejich rodiny. Otevřený i skrytý teror, jehož cílem byla likvidace celých sociálních skupin, vyvolával ve společnosti ovzduší strachu a nejistoty.

Velmi vyhraněné podoby nabyla politická perzekuce v řadách čs. armády. Ta jako nejdůležitější mocenský ozbrojený nástroj státu musela být urychleně postavena do služeb nového režimu jako jedna z jeho rozhodujících opor. Podle představ sovětských politiků a stratégů měla být v letech 1953–1954 rozpoutána třetí světová válka. Příprava na nový válečný konflikt vyžadovala nejen dokonale vyzbrojená a vycvičená vojska, ale především zcela spolehlivé armády, vedené velitelským sborem bezvýhradně oddaným režimu. Proto ruku v ruce s čistkami mezi důstojníky a rotmistry probíhalo doplňování velitelského sboru novými většinou mladými lidmi. Při jejich přípravě byl položen hlavní důraz na sociální původ, věrnost KSČ a dokonalé ideologické zpracování.

Čs. armáda však byla nejen obětí politické perzekuce, ale sama se na ní také aktivně podílela, především ve vztahu k vojákům základním služby a vojákům v záloze. Již od jara 1948 se hledaly formy a způsoby vojenské základní služby pro tisíce branců, kteří byli shledáni tzv. politicky nespolehlivými. Výsledkem bylo vytvoření nechvalně známých pomocných technických praporů (PTP), vojenské obdoby civilních táborů nucené práce. Do nich byli povoláváni na časově neohraničené výjimečné vojenské cvičení také vojáci v záloze, které komunistický režim potřeboval potrestat a především izolovat. Také v tomto případě pocítila perzekuci většinou i rodina a různé formy pronásledování neskončily s propuštěním do zálohy. To samé lze říci rovněž o velkých čistkách v záložním důstojnickém a poddůstojnickém sboru.

Politické perzekuce, k nimž došlo v prvním období po únoru 1948, měly nejprve podobu očisty veřejného a politického života, což bylo eufemistické pojmenování pro čistky zasahující jak představitele poražených politických stran a sil, tak i ty, kteří ve svých funkcích a na svých místech neskýtali plné záruky naprosté loajality k novému režimu. Čistky měly masový charakter a byly stále častěji doprovázeny dalšími formami, především soudním i mimosoudním postihem. Podobně jako v občanském životě docházelo také v armádě k odstraňování režimu nepohodlných lidí z velitelských i dalších funkcí, jejich zatčení a obvinění z vykonstruovaných trestných činů. Následovalo odsouzení, zpravidla k vysokým trestům, popř. umístění do táborů nucené práce. Ani ti, kteří z různých důvodů unikli trestnímu postihu, nezůstali nepotrestáni. Museli vykonávat nekvalifikované práce, byli násilně vystěhováváni, byl jim odebrán důchod atd. Perzekuci neunikli ani jejich rodinní příslušníci. Například děti nesměly studovat.

Stejný cejch občanů "druhé kategorie" dostávali natrvalo i lidé, kteří byli sami – nebo jejich rodiče a příbuzní – před únorem 1948 řadovými členy nekomunistických politických stran, organizací a spolků, patřili k sociálním vrstvám, které se komunistický režim rozhodl zlikvidovat, neskrývali své demokratické smýšlení nebo náboženské vyznání či se pokusili emigrovat. Ve velkém procentu případů šlo také o vyřizování osobních účtů.

Doporučená literatura pro žáky základních škol a studenty středních škol k dějinám protikomunistického odboje

WebHosting Rozhled 2008, Tvorba INTERNETOvých stránek