Aktuálně Historie Odkazy Kontakty
Soutěž
- Popis projektu
- Pravidla soutěže
- Zúčastněné školy
- Soutěžní dokumenty
- Archiv
- Napiš svůj názor
*}
Hádej, kdo nebo co to je?
( poslat odkaz na tuto stránku kamarádovi )

Cílem soutěže je odpovědět na osm soutěžních otázek a zaslat tajenku prostřednictvím přiloženého formuláře soutěžní tajenku. Každý soutěžící může tajenku odeslat toliko jednou. Tajenku s vyplněným formulářem je nutné zaslat do 31. května 2008. (Více k pravidlům a cenám najdete zde). 


Za správnou odpověď se soutěžící dozví slovo – jejich spojením složí výrok JUDr. Milady Horákové, který bude tajenkou k postupu do slosování.
 
Výherce internetové soutěže najdete zde


1. otázka:  

Již na přelomu června a července 1948 se poprvé veřejně ozvaly hlasy vyjadřující nesouhlas s komunistickým režimem.
Stalo se tak při akci (a zejména při závěrečném průvodu Prahou), která byla na dlouhou dobu poslední, ač měla dlouhou tradici, stejně jako pořádající organizace s více než 800 000 členy. Projevy nesouhlasu byly tvrdě potlačeny a na organizaci dopadl trest: nejprve byla „vyčištěna“ od „zrádců a rozvratníků“ a později zrušena.
Tvým úkolem je uvést, o jakou akci se jednalo.

Kde najdeš odpověď:
DVOŘÁKOVÁ, Zora: Z letopisů třetího odboje. Praha 1992.

Odpověď:
Nápověda

2. otázka:  

Narodila se 25. prosince 1901 na Královských Vinohradech. Po studiu práv nastoupila do Ústředního sociálního ústavu hl. m. Prahy a pracovala v Ženské národní radě. Za svou odbojovou činnost byla v letech druhé světové války vězněna v Německu. V roce 1946 se stala poslankyní za Čs. stranu národně socialistickou a po únoru 1948 se snažila sjednotit politické strany k odporu proti komunistům. V září 1949 byla zatčena a ve vykonstruovaném procesu odsouzena k trestu smrti. Přes protesty z celého světa byla 27. června 1950 popravena v Praze na Pankráci. Víš, jak se jmenovala tato odvážná žena, jejíž slova jsou tajenkou naší soutěže?

Kde najdeš odpověď:
KAPLAN, Karel: Největší politický proces. Praha 1995.
KAPLAN, Karel: Komunistický režim a politické procesy v Československu. Brno 2001.

Odpověď:





3. otázka:  

Narodil se 26. května 1893 v Novém Městě nad Metují. V roce 1915 narukoval do rakouské armády a byl poslán na ruskou frontu. Po zajetí vstoupil do čs. legií. Po návratu do vlasti zůstal jako důstojník v armádě. Na jaře 1940 se rozhodl k odchodu do zahraničí armády. Byl jedním z prvních důstojníků našich jednotek, vznikajících na Středním východě. V roce 1941 se stal velitelem čs. praporu zasazeného v bojích u Tobruku. V roce 1943 odjel do Velké Británie a o rok později, již jako brigádní generál, se přihlásil na východní frontu. Zúčastnil se bojů na Dukle a osvobozování Slovenska a Moravy. Po válce v armádě zastával řadu důležitých míst. V únoru 1951 byl z politických důvodů propuštěn do civilu a v listopadu 1952 zatčen. Ve vykonstruovaném politickém procesu byl odsouzen na 6 let vězení. Propuštěn a následně rehabilitován byl v roce 1956. Zemřel 18. listopadu 1984 v Praze.

Kde najdeš odpověď:
Vlastní kniha vzpomínek: Ozvěny bojů, Praha 1968.
KOŠUTOVÁ, Olga: Voják vypravuje. Brno 1948.
HRABICOVI, Pavel a Zdeněk: Muž, který velel mužům. Praha 1987.
BROD, Toman Tobrucké krysy. Praha 1967.

Odpověď:





4. otázka:  

Narodil se 14. července 1902 v Arnolci na Jihlavsku a svou touhu stát se knězem mohl naplnit až po otcově smrti. Maturoval proto jako třicetiletý a v červnu 1940 byl vysvěcen. O osm let později se jeho působištěm stala obec Číhošť na Českomoravské vrchovině, kde byl mezi věřícími velmi oblíbený. V prosinci 1949 došlo v kostele při bohoslužbě k nikdy nevysvětlenému pohybu křížku, který StB považovala na protistátní provokaci. Byl zatčen, krutě vyslýchán a na následky mučení 25. února 1950 zemřel. Znáš jméno tohoto statečného muže?

Kde najdeš odpověď:
DVOŘÁKOVÁ, Zora: Z letopisů třetího odboje. Praha 1992.
HEJL, Vilém: Zpráva o organizovaném násilí. Praha 1990.
KALOUS, Jan: Instruktážní skupina StB v lednu a únoru 1950. Zákulisí případu Číhošť. Praha 2001.

Odpověď:





5. otázka:  

Na svět přišel 30. srpna 1903 v Šumperku a stal se bankovním úředníkem. Po 15. březnu 1939 uprchl do zahraničí, byl členem exilové Státní rady v Londýně a účastnil se Slovenského národního povstání. V dubnu 1945 se stal ministrem průmyslu a o dva roky později předsedou Československé strany sociálně demokratické. Na Silvestra roku 1949 uprchl před zatčením do SRN a pokoušel se organizovat odboj proti komunistickému režimu. Na Vánoce roku 1954 byl agenty StB unesen z Rakouska a odsouzen na 17 let vězení. Zemřel 9. května 1963 v ruzyňské věznici. Víš, jak se jmenoval?

Kde najdeš odpověď:
DĚJINY a současnost, ročník 2003, č. 6.
HOLUB, Václav: Vítězství a prohry. Život na pozadí 20. století. Vimperk 1997
LÉTA mimo domov. K historii ČSSD v exilu. Praha 1996.

Odpověď:





6. otázka:  

Narodil se v roce 1929 v Praze, kam jeho otec uprchnul z bolševického Ruska. Po maturitě zahájil v roce 1948 studium teologie, ale o dva roky později byl povolán k 54. pomocnému technickému praporu do Komárna. Jeho základní vojenská služba trvala více než tři roky a prošel při ní stavby po celé republice. Po propuštění z armády musel jít pracovat k podniku Konstruktiva Praha. V roce 1968 se podílel na snaze vytvořit organizaci bývalých „pétépáků“ a znovu za to byl perzekuován. V roce 1990 se stal členem Svazu PTP-vojenských táborů nucené práce, od roku 1992 je předsedou jeho Ústřední rady a zastává i funkci prezidenta Mezinárodní konfederace vojenských táborů nucené práce. Víš, jak se jmenuje?

Kde najdeš odpověď:
BÍLEK, Jiří: Pomocné technické prapory. Praha 2002.
www.army.cz

Odpověď:





7. otázka:  

Narodil se 8. ledna 1918 ve Vídni. Po maturitě nastoupil základní vojenskou službu a v roce 1938 se stal důstojníkem z povolání. Na jaře v roce 1940 odešel do Francie a po jejím pádu do Velké Británie, kde sloužil v čs. zahraniční armádě. V roce 1944 se přihlásil na východní frontu. Účastnil se bojů na Dukle, pak byl letecky přepraven na Slovensko a po porážce SNP bojoval několik měsíců v horách. Po válce pokračoval ve vojenské kariéře. V únoru 1951 byl zatčen a ve vykonstruovaném politickém procesu o rok později odsouzen na doživotí. Propuštěn byl až v roce 1960 a pracoval pak v dělnických profesích. V 90. letech byl rehabilitován, povýšen na generála a stal se prvním předsedou obnovené Československé obce legionářské.

Kde najdeš odpověď:
Paradesantní dělostřelec, A-Report, č. 1/2008, s. 34-35.
http://www.rozhlas.cz/radio_cesko/pribehy/_zprava/409397
http://www.druhasvetova.sk/download.php?akce=detail&id_detail=16&sekce=4

Odpověď:





8. otázka:  

Den, od kterého letos uplyne už 40 let, se do naší historie zapsal tragickým způsobem. V jeho brzkých ranních hodinách byla tehdejší Československá socialistická republika okupována vojsky pěti zemí Varšavské smlouvy, která tak definitivně ukončila tzv. Pražské jaro, pokus o nastolení demokratického režimu v zemi ovládané komunistickou stranou. Následovalo dlouhých dvacet let normalizačního režimu a jeho pozvolného rozkladu. Napíšeš správné datum onoho dne?

Kde najdeš odpověď:
BENČÍK, Antonín: Rekviem za Pražské jaro. Třebíč 1998.
DURMAN, Karel: Útěk od praporů. Praha 1998.

Odpověď:


WebHosting Rozhled 2008, Tvorba INTERNETOvých stránek