Aktuálně Historie Odkazy Kontakty
Soutěž
- Popis projektu
- Pravidla soutěže
- Zúčastněné školy
- Soutěžní dokumenty
- Archiv
- Napiš svůj názor
*}
Hádej, kdo nebo co to je?
( poslat odkaz na tuto stránku kamarádovi )

Cílem soutěže je odpovědět na osm soutěžních otázek a zaslat tajenku prostřednictvím přiloženého formuláře . Každý soutěžící může tajenku odeslat toliko jednou. S vyplněným formulářem je nutné ji zaslat do 31. května 2009. (Více k pravidlům a cenám najdete zde).

Při správné odpovědi obdržíte za každou z otázek jedno písmeno. Z osmi získaných písmen slož dohromady příjmení významné vojenské osobnosti, účastníka 1. a 2. odboje, perzekuovaného komunistickým režimem.
 
Zde najdete seznam výherců vědomostní soutěže

1. otázka:  

Narodil se 3. července 1897 ve Štítině u Opavy. V letech první světové války byl příslušníkem čs. legií v Rusku a ve Francii a po návratu do vlasti prošel řadou významných armádních funkcí (v letech 1932–1937 například zastával funkci vojenského atašé v Bukurešti). Po okupaci ČSR v březnu 1939 odešel za hranice a jako zpravodajský důstojník působil v Bukurešti a později v Istanbulu. Od roku 1941 byl až do konce války náčelníkem Československé vojenské mise v Moskvě. V této funkci zcela nekompromisně hájil zájmy ČSR, čímž se často dostával do střetů se sovětskými orgány i exilovým vedením KSČ. V roce 1945 se sice stal podnáčelníkem hlavního štábu, ale zároveň byl sledován komunisty ovládaným OBZ (obranným zpravodajstvím). V květnu 1948 byl zatčen, ve vykonstruovaném procesu odsouzen k trestu smrti a dne 21. června 1949 v Plzni popraven. Po listopadu 1989 byl plně rehabilitován a povýšen do hodnosti armádního generála. Znáš jméno tohoto statečného muže?

Kde najdeš odpověď:

CÍLEK, Roman: Prokletí moci. Praha 1991.
HEJL, Vilém: Zpráva o organizovaném násilí. Praha 1990.
KAPLAN, Karel: Komunistický režim a politické procesy v Československu. Brno 2001.

Odpověď:
Nápověda

2. otázka:  

Na snímku je obrněné vozidlo, které si z vraku kolopásového transportéru rakouské provenience postavil Václav Uhlík, bývalý majitel autoopravny v Líních u Plzně a spolu se svými přáteli ho v noci 24. července 1953 použil k překročení státní hranice do Německa. Obrněnec dokázal prorazit všechny tři zátarasy z ostnatého drátu a pohraničníci proti němu nedokázali zasáhnout. Na Západě získal případ velkou publicitu a vozidlo dokonce dostalo přezdívku. Víte jak zněla?

Kde najdeš odpověď:

PEJČOCH, Ivo: Hrdinové železné opony. Cheb 2008.

Odpověď:
Nápověda

3. otázka:  

Narodil se v Doníně na Lounsku 20. 8. 1912. Po studiu na Vojenské akademii v Hranicích byl zařazen k leteckému pluku v Olomouci, kde působil až do okupace ČSR. Poté odešel do Francie, kde se v řadách francouzského stíhacího letectva zúčastnil bojů s nacisty. Od srpna 1940 byl příslušníkem RAF a zapojil se do obrany Velké Británie.V dubnu 1942 se stal velitelem britské 122. stíhací peruti. Krátce poté byl nad Francií sestřelen, ale podařilo se mu uniknout zajetí a vrátil se zpět do Británie. V únoru 1944 byl vyslán do SSSR, kde se zásadním způsobem podílel na vzniku 1. čs. samostatného stíhacího leteckého pluku, kterému velel i během jeho nasazení v rámci Slovenského národního povstání. Po únoru 1948 byl propuštěn z armády, degradován na vojína a vězněn v táboře nucených prací. Po roce 1989 byl plně rehabilitován a povýšen do hodnosti generálporučíka. Své životní vzpomínky poutavě zpracoval v celé řadě knih. Zemřel v Praze 4. 10. 2006. Víš jak se tento známý letec a spisovatel jmenoval?

Kde najdeš odpověď:

Vlastní kniha vzpomínek: Sestřelen. Praha 2002.
Vlastní kniha vzpomínek: Létal jsem s třistatřináctkou. Praha 1991.
RAJLICH, Jiří: Na nebi hrdého Albionu. 1. - 5. část. Cheb 1999-2003.

Odpověď:
Nápověda

4. otázka:  

Narodil se 2. 9. 1894 ve Vlkoši u Kyjova. Za první světové války bojoval v řadách srbské armády a byl příslušníkem našich legií v Rusku, Francii a Itálii. V meziválečném období zastával vysoké funkce v čs. armádě (byl mimo jiné velitelem divize a zástupcem velitele sboru). Po březnu 1939 spoluzakládal vojenskou odbojovou organizaci Obrana národa. V červnu 1939 odešel přes Polsko do Francie, kde se stal členem Čs. národního výboru v Paříži a zásadním způsobem se podílel na budování čs. armády. V létě 1940 se stal ministrem národní obrany čs. exilové vlády v Londýně a od září 1944 do dubna 1945 byl hlavním velitelem čs. branné moci. V prosinci 1947 se stal čs. velvyslancem v Nizozemí, ale již v březnu 1948 na protest proti komunistickému puči v ČSR rezignoval. V exilu se stal jedním z nejvýznamnějších představitelů 3. odboje. Řídil zpravodajskou činnost proti komunistickému režimu v ČSR, byl předsedou Komitétu pro podporu čs. uprchlíků a spolupracoval s Rádiem Svobodná Evropa. Zemřel náhle 17. 6. 1956 v Paříži. Znáš jméno tohoto statečného muže?

Kde najdeš odpověď:

ČEJKA, Eduard: Československý odboj na Západě (1939-1945). Praha 1997.
SACHER, Vilém: Pod rozstříleným praporem. Praha 1969.

Odpověď:
Nápověda

5. otázka:  

V září 1950 vznikly vojenské jednotky, do nichž byli zařazováni tzv. politicky nespolehliví, tedy především lidé, kterým se KSČ bála svěřit zbraň (živnostníci, sedláci, inteligence, bývalí funkcionáři zrušených stran, věřící různých vyznání, kněží odmítající službu se zbraní a později i branci se zdravotním omezením). Celkem vzniklo na 20 takovýchto jednotek, jejichž příslušníci museli velmi tvrdě fyzicky pracovat a byli pod neustálým ideologickým působením politruků i vojenské kontrarozvědky a jejích agentů. Celkem těmito jednotkami prošlo na 60 000 vojáků, z nichž přes 25 000 do nich bylo zařazeno z politických důvodů. Jak se tyto jednotky oficiálně jmenovaly?

Kde najdeš odpověď:

BÍLEK, Jiří: Černí baroni úplně jinak. Plzeň 1996.




Odpověď:
Nápověda

6. otázka:  

Muž, jehož jméno chceme znát, se narodil 27. 1. 1895 v Michalovicích na Havlíčkobrodsku. Ihned po vypuknutí první světové války se přihlásil do řad České družiny v Kyjevě a za prokázané hrdinství byl mnohokrát vyznamenán. Do vlasti se vrátil v únoru 1920 jako velitel 1. čs. střeleckého pluku. Rozhodl se zůstat v čs. armádě a prošel v ní celou řadou významných funkcí. Ve druhé polovině třicátých let byl kupříkladu velitelem 4. divize v Hradci Králové. Po okupaci ČSR se zapojil do vojenské odbojové organizace Obrana národa. Vyvrcholení jeho odbojové činnosti přišlo v době Pražského povstání, kdy stanul v čele vojenského velitelství Bartoš a řídil boj povstalců s okupanty. Po únoru 1948 byl propuštěn z armády, v prosinci 1948 na základě provokace OBZ zatčen a v květnu 1949 odsouzen na doživotí. Ve vězení strávil téměř 12 let. Nedlouho po svém propuštění 2. 10. 1961 v Praze zemřel. Po roce 1989 byl plně rehabilitován a povýšen do hodnosti armádního generála.

Kde najdeš odpověď:

AUSKÝ, Stanislav: Vojska generála Vlasova v Čechách. Praha 1996.
CÍLEK, Roman: Prokletí moci. Praha 1991.


Odpověď:
Nápověda

7. otázka:  

Jednou z obávaných věznic komunistického režimu se stal i hrad na Šumpersku, v němž byl od roku 1949 umístěn tábor nucených prací (TNP) určený speciálně pro ty důstojníky, kteří museli po únoru 1948 z politických důvodů opustit armádu. Jeho zdmi prošlo na 400 bývalých vojáků z povolání. Mezi nimi jak hrdinové našich zahraničních jednotek, kteří bojovali na Západě a Východě, tak i ti, kdo se nacistickému totalitnímu režimu postavili na domácí frontě. V TNP byli vystaveni krutým fyzickým i psychickým útrapám a neustálému ponižování. Tři z nich zdejší nelidské podmínky nepřežili. Uveď jméno hradu, které se shoduje se jménem tábora nucených prací.

Kde najdeš odpověď:

DVOŘÁKOVÁ, Zora: Z letopisů třetího odboje. Praha 1992.
HEJL, Vilém: Zpráva o organizovaném násilí. Praha 1990.




Odpověď:
Nápověda

Poslední 8. otázka:  

Mezi vězni komunistického režimu se ocitl i důstojník (na snímku uprostřed), kterého by tam jen málokdo hledal. Na své uniformě totiž nosil zlatou hvězdu Hrdiny SSSR a Leninův řád. Narodil se 11. září 1911 ve Starém Postřekově na Domažlicku. Po okupaci ČSR uprchl do Polska, kde se stal příslušníkem Československého legionu. V září 1939 byl spolu s ostatními Čechoslováky internován v SSSR. Od února 1942 konal službu u 1. čs. samostatného polního praporu v SSSR, s nímž se zúčastnil boje u Sokolova. Poté se stal tankistou a se svojí rotou se vyznamenal v bojích o Kyjev. Jako velitel II. praporu 1. čs. tankové brigády v SSSR bojoval v karpatsko-dukelské i ostravské operaci. V listopadu 1949 byl zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen k trestu odnětí svobody na 10 let, který mu byl následně zvýšen až na 14 let. S pomocí přátel se mu podařilo uprchnout z výkonu trestu a přejít hranice do SRN. Od roku 1955 žil ve Velké Británii, kde se zapojoval do exilového života. Po listopadu 1989 byl plně rehabilitován a povýšen do hodnosti generálmajora. Zemřel 30. června 2002 v Norhamptonu ve Velké Británii.

Kde najdeš odpověď:

Vlastní kniha vzpomínek: Nelituj oběti. Praha 1992.




Odpověď:
Nápověda

WebHosting Rozhled 2008, Tvorba INTERNETOvých stránek